Jiří Stivín, pravý hudební alchymista, patří k nejuznávanějším českým hudebníkům u nás i v zahraničí. Zároveň neustále hledá nové výzvy a kromě tradičního jazzu čas od času zabrousí i do nejmodernějších odvětví tohoto žánru. Jeho hudební projev charakterizuje nespoutanost, improvizace, časté přecházení mezi jednotlivými hudebními styly.
V šedesátých letech založil soubor Jazz Q. V rámci pobytu v Londýně studoval Královskou hudební akademii. Po návratu do Československa založil soubor Stivín Co. Jazz Systém. Později utvořil s Rudolfem Daškem uskupení System Tandem, které se setkalo s velkým úspěchem jak u odborníků, tak u veřejnosti na mnoha předních evropských jazzových festivalech. V osmdesátých letech působil především jako solista účastníci se mnoha vlastních i cizích hudebních projektů. Jeho dvojalbum Výlety bylo v roce 1981 zařazeno mezi nejpozoruhodnější evropské jazzové projekty roku. Flétnista nad jiné povolaný, hudební alchymista nebo jazzový čaroděj.
Jiří Stivín má mnoho přezdívek, ale žádná plně nevystihuje, co divák zažívá na jeho koncertech. Vášeň a zároveň hru zkušenou a jistou, nevidané hudební kreace i jazzové předělávky J.S.Bacha.
Stanislav Bohadlo -
Hodí se na něho všechny významy slovníkového termínu fenomén: 1. člověk mimořádně vynikající, 2. filozofický jev postihovaný našimi smysly, 3. přírodní úkaz i 4. příznak nemoci (rozuměj posedlostí hudbou). v tom, jak s muzikou žije, je jistě něco tajemného, magického a přitažlivého zároveň – těžko by se vyhýbal v minulosti inkvizici, i kdyby přátelsky "zamrkal" svou pověstnou čepicí. Tam, kde končí zázračný flétnista, tam začíná bez přechodu vtip, humor, otevřenost a nenapodobitelné člověčenství. a to všechno je tu, když hraje.
Jeho překvapivá cesta od jazzu k vážné hudbě vysvětluje virtuozitu, radost z muzicírování, improvizaci, pohyb na scéně i nakažlivost, s níž přistupuje ke staré hudbě. Studoval pověstný Quantsův Pokus o návod, jak hrát na příčnou flétnu z roku 1752 a přehrál tisíce stran barokní literatury, ale na koncertě zůstává pocit samozřejmosti, lehkosti, zábavy – vážná hudba přestává být vážnou, hltáte neznámé dobrodružství. Jiřího Stivína přitom musíte vidět. Je hudebník „ke koukání" a měl by se ukazovat dětem už ve školce, když se učí o tom, co je to hudba.